"Koho neuzdraví léky, toho uzdraví příroda." Hippokrates

31.07.2023

Ráda bych nabídla svoje zkušenosti copywritera, korektora i fotografa s využitím pro váš e-shop, blog, prezentace. Na základě vašich představ sestav... číst celé

04.11.2022

KOŽNÍ PROBLÉMY - telefonická konzultace

Kožní problémy / ekzémy, lupenka, citlivá pokožka, akné, opary, jizvy, ... / u dětí i dospělých jsou stále častějším tématem. Příčina vzniku je pouze ... číst celé

zobrazit více

Úvod
Blog
Vitamínová bomba z nejobávanějšího "plevele" všech zahradníků

18.04.2026

Vitamínová bomba z nejobávanějšího "plevele" všech zahradníků

Připravte si bršlicové pesto - prospějete svému tělu, zahradě i kontejneru

S prvními jarními slunečními paprsky se na většině zahrad probouzí i bršlice "kozí noha". Zelená rostlina, která natrápí nejednoho zahradníka. Množí se rychlostí blesku, je snad nezničitelná a navíc obsahuje mnoho prospěšných látek.

A pesto z ní? No, kam by se za ní "hrabal" medvědí česnek.

Bršlici, které se také lidově říká „kozí noha,“ což je odvozeno od tročetných listů, jenž tvarem připomínají stopu kozího kopýtka. Podobu kopýtka je možno také spatřit, když utrhneme stonek s jemnou podzemní částí, na konci stonku se objeví jakési „kopýtko“ zbarveno do červena. Bršlice roste snad na každé zahrádce, růst je rychlý a četný a tak není divu, že těm, které o ní nic neví, připadá její výskyt jako nežádoucí a nechtěný „plevel“.

Bršlice je jedna z prvních bylinek, která se na jaře objevuje. Již v první polovině března, pokud je příznivé počasí, můžeme bršlici sklízet. Její mladé listy jsou totiž bohatým zdrojem vitaminu C, vápníku, železa i hořčíku – a to jsou látky, které našemu tělu po dlouhé zimě chybí. Díky bršlici se „jarní únava“ promění v aktivitu, vitalitu a úsměv na tváři.

Listy bršlice je možno přidávat do salátů, polévek, pomazánek, posekat na namazaný chléb nebo si z ní vyrobit pesto. První ochutnání velmi mile překvapí – chuť totiž připomíná celerovou nebo petrželovou nať, velmi jemnou a chutnou. A tak není divu, že se bršlice stále častěji objevuje na talíře a ne v bio kontejnerech.

Léčivé účinky Bršlice jsou patrné odnepaměti, časem prověřeny a láskou předávány. Signaturou Bršlice je téměř nezničitelný kořenový systém, díky čemuž se oddenky rychle a intenzivně rozrůstají. Síla kořenového systému poukazuje na regenerační schopnost.

Vnitřní užití a účinky

V lidové medicíně se Bršlice užívala při léčbě dny a revmatismu – nálev z Bršlice působí močopudně, vylučuje soli kyseliny močové. Léčba dny je dokladována je středověkými spisy, kdy dle signatury se právě podoba rostliny s „kozí nohou“ ztotožňovala s dnou.

Bršlici také ocení ženy po menopauze, jelikož pomáhá zvyšovat produkci testosteronu a hladinu estrogenu. A tak není divu, že se bršlice považuje i za přírodní afrodisiakum zvyšující libido.

Bršlice patří k bylinám, které se vyskytují již v brzkém předjaří – a to nám signalizuje, že je bylinou detoxikační, která nám navrací vitalitu, sílu a obranyschopnost.

Bylinka je bohatá na mnoho vitamínů a minerálů, které pomáhají velmi aktivně stimulovat funkci ledvin. Pomáhá odvodňovat a odstraňovat z těla toxické látky a zároveň působí proti vzniku ledvinových a močových kamenů. Udržuje tak ve zdraví ledviny i močový měchýř.

Bršlice v kuchyni

V kuchyni nalezne bršlice velmi bohaté využití.

Mladé listy se používají do salátu, posekané na chléb, studené i teplé pokrmy. Listy používáme do polévky, zeleninových vývarů, pyré, zeleninových omáček.

Velmi chutné jsou v pomazánkách, a to samostatně i ve spojení s jinými jarními divokými bylinkami.

Oblíbené je bršlicové pesto – připravuje se z bršlice, kvalitního oleje, piniových oříšků (slunečnicových semínek) a česneku.

Budeme potřebovat opravdu hodně čerstvé bršlice. Vyplejeme a zároveň si připravíme kvalitní surovinu pro další zpracování.

Listy rozmixujeme s kvalitním olejem - osobně používám kvalitní (nerafinovaný) slunečnicový nebo mandlový. Dávám přednost těmto jemnějším olejům před výraznému olivovým, jelikož lépe vynikne chuť bršlice.

Po důkladném rozmixování ještě prosolíme, přidáme nadrcená semínka - pokud nemám pinie, dávám loupená slunečnicová semínka a česnek. Hmotu napěchujeme do dóziček a dolijeme olejem. Obsah musí být pod vrstvou oleje, aby nedošlo k zkažení. Není třeba zavařovat, pod vrstvou oleje vydrží i déle než rok (vyzkoušeno opakovaně).

Pesto lze přidávat do teplé i studené kuchyně, do pomazánek, omáček, k masu, k zelenině. Prostě kamkoliv.

Líbil se článek? Sdílejte ho s přáteli

Facebook

Twitter